Goodgame Café, majitelem restaurace snadno a rychle
Když se člověk rozhoduje, čím by asi tak chtěl v budoucnosti být, tak je to ve věku, kdy má jen pramalou představu, na jakou školu se přihlásit. V tomto jsem zřejmě patřil ke světlým výjimkám. Ještě se ani nepodávali přihlášky a já byl skálopevně přesvědčen se vyučit kuchařem. K tomuto mému kroku dost napomohl velký televizní vzor nesmlouvavého šéfa, co si s nikým nebere servítky ve snaze pozdvihnout českou gastronomii. Toho bych jednoho dne také chtěl dosáhnout. Jenže k tomu bude asi ještě pořádně dlouhá cesta. Hned po škole jsem si našel práci v místní restauraci a necelé dva roky na to, jsem zamířil do luxusního podniku ve městě. Tato zkušenost pro mě byla k nezaplacení. I přes to, jak moc mě to bavilo, jsem se nakonec rozhodl dát výpověď. Přeci jenom mám trochu větší ambice, než je stát se šéfkuchařem ve vyhlášeném podniku. Já se chci stát majitelem oceňované kavárny. Je to sice dost nejistý krok do neznáma, ale jak se praví, štěstí přeje odvážnému. A tak odvážně vstupuju do této dravé řeky. Na rozjezd jsem měl celkem štěstí. Podařilo se mi sehnat laciné prostory na lukrativní adrese. Jednoho dne tu tak ona ambice se stát podnikem pro smetánku města je. Tak snad se k tomu jednoho dne dostanu.
Prozatím se musím spokojit s tím málem, co je k dispozici. Ony stará ošuňtělá kamna možná nevypadají kdovíjak vábně, ovšem svému účelu poslouží. Takže nakoupit ještě nějaké stoly s židlemi a může se otevírat. Plán pro tento okamžik zatím není nijak okázalý. Jediným cílem je přilákat dostatek strávníků, aby se začala plnit kasa. To je klíčový bod budoucího rozvoje. Bez prostředků není možné koupit lepší vybavení kuchyně ani restaurace. Bez peněz krachují i ty nejidealističtější plány. Není tedy na co čekat. Oblékneme si rondon a stavíme se k plotně. Ze začátku jsou naše možnosti značně omezené i v nabízeném jídelníčku. Aby se nám otevřeli další recepty je potřeba posbírat spousta zkušeností. S těmi přicházejí zajímavější pokrmy a samozřejmě i částka, za níž je ve svém menu nabízíme. Ale jak bylo poznamenáno, k tomu se musíme teprve dopracovat. V tuto chvíli je klíčová kvantita. Na nějakou estetiku se moc nehraje, hlavně, aby byl prostor kavárny využit do posledního místečka. Čím více lidí se u nás posadí, tím více porcí jim můžeme vydat. A jasnou logikou tím více i vyděláme. Ač se to někomu může zdát postavené na hlavu, první fáze hraní je jen o tom posbírat nutný kapitál. Až teprve s nějakou tou finanční rezervou můžeme začít pracovat na dalších aspektech, tedy luxusu.
S potřebnou návštěvností jde ruku v ruce potřeba udržovat vysokou reputaci restaurace. Reputace je přímým ukazatelem toho, kolik lidí k nám zavítá. Je proto v zájmu každého si ji udržovat na co možná nejvyšší hodnotě. K tomu je potřeba co nejvíce hostů obsloužit k maximální spokojenosti. Takže základem úspěchu je dostatek porcí jídel do foroty. Jen pokud lidé dostanou krátce po usednutí ke stolu kýženou stravu, tak budou odcházet s dobrým pocitem a o tom řeknou i svým známým. Ty samozřejmě nebudou chtít zůstat stranou a také se do té tolik diskutované kavárny zajdou podívat. To je princip, který výtečně funguje nejen v té online restauraci. Zákazníka si musíme hýčkat, jelikož pošramocená reputace se dost těžko napravuje. I když ve hře k tomu máme přeci jen lepší prostředky. A hlavně naštvaní strávníci zde mají relativně krátkou paměť, takže posléze, co se nám podaří reputaci zase vytáhnout na vysokou úroveň, tak se nadšeně vrací. K tomu účelu nám slouží naprosto obyčejná věc, nápojový automat. Ten v reálu bereme za něco naprosto samozřejmého. V tom se od nás ti virtuální panáčkové liší, ti jsou s možnosti se občerstvit nápojem tak nadšení, že raketově stoupá naše reputace. Potřebujeme-li tedy po nějakém našem průšvihu rychle restartovat, je to ta nejlepší volba. Nápojový automat sice budeme muset zadotovat, ale když se to provede systematicky, tak se investice vrátí na tržbách.
A kdyby bylo opravdu nejhůře, má každý možnost zajít k vývěsní tabuly, kde ostatní majitelé restaurací hledají pracovní sílu. Nechat se zaměstnat jako číšník má sice od vysněného majitele luxusní restaurace hodně daleko, avšak na přivydělání nějakých těch prostředků k záchraně své kavárny to přijde vhod. Jak velice brzy zjistíme, tak setkání s dalšími hráči je možné i v Goodgame Café. To je zkrátka typický rys her tohoto studia, které si každý může zahrát zdarma. Nic tak člověku nebrání v tom si odzkoušet, zda mu právě toto zpracování kulinářského podnikání sedne. A pokud to není zrovna to pravé ořechové, nevadí. Jen Goodgame studio má v rezervě pár dalších výtečných simů. Takže je-li libo, tak se příště můžeme stát hrdým majitelem nočního klubu. Ono takové disko frčí v každé době. A přeci jen u mixážního pultu se člověk nenadře tolik, co v kuchyni. Takže navlékneme ten rondon či zkusíme své štěstí přeci jen někde jinde? Toť otázka, na níž si musí najít každý odpověď sám.